Vedlejší věty příčinné, účelové, podmínkové, přípustkové

VEDLEJŠÍ VĚTA PŘÍČINNÁ

vyjadřuje příčinu obsahu věty řídící; bývá připojena spojkami
že, protože, poněvadž

VEDLEJŠÍ VĚTA ÚČELOVÁ

vyjadřuje okolnost, ke které směřuje naše jednání; bývá připojena spojkou:
 aby

Rád jsem mu vyhověl, protože si to zasloužil.

 1VH

              2VV - příčinná

Katka jela do Písku, aby navštívila kamarádku.

1VH

               2 VV - účelová

VEDLEJŠÍ VĚTA PODMÍNKOVÁ

vyjadřuje podmínku, při níž může nastat děj věty řídící; bývá připojena spojkami:
 -li, kdyby, jestliže, když

VEDLEJŠÍ VĚTA PŘÍPUSTKOVÁ

vyjadřuje okolnost, která je v rozporu s obsahem věty řídící bývá připojena spojkami:
 ač, ačkoli, třebas, třebaže, i když, i kdyby, byť, jakkoli,

Když mi vyhovíš, uděláš mi radost.

                               2VH

               1 VV - podmínková

I když byl stár, zastal ještě mnoho práce.

                            2VH

        1VV - přípustková